Cesmína obecná

Vědecké jméno: Ilex aquifolium L.
Říše: Plantae
Třída: Magnoliopsida
Řád: Aquifoliales
Čeleď: Aquifoliaceae

Stálezelený keř nebo i strom, který dorůstá 3-15m. Jeho listy jsou střídavé, zdobné s malými, špičatými ostny. Malé, bílé květy jsou dvoudomě rozděleny. Plody Cesmíny jsou červené a její účinné látky vyvolávají zvracení, průjem a jiné symptomy v oblasti zažívacích orgánů. Cesmína není proto vhodná k laickému způsobu léčení. Slouží víceméně pro ptáky, hlavně pro drozdy, představují lákavé plody jako důležitý zdroj potravy.

Historie

Cesmína obecná má dlouhou historii používání v lidovém léčitelství i náboženských rituálech. Ve starověkém Římě byla cesmína považována za posvátnou rostlinu zasvěcenou bohu Saturnovi a používala se během svátku Saturnalie. V křesťanství se stala symbolem Vánoc, kdy je cesmína spojována s ochrannými a magickými vlastnostmi. Ve středověku se listy a plody cesmíny používaly k léčbě horečky, dny a revmatismu.

Výskyt

Najdeme ji ve světlých, smíšených listnatých lesích, často okrasná dřevina s mnoha formami.

Využití

Nedoporučuje se žádné domácí léčení, její účinné látky vyvolávají problémy v zažívání. V homeopatii se používá při bolestech kloubů. Má široké využití v dekoraci.

Užívané části

V tradičním léčitelství se používají především listy a kůra cesmíny. Listy se sbírají po celý rok, avšak nejčastěji na jaře. Kůra se sbírá z mladších větví. Plody cesmíny, ačkoliv jsou atraktivní, nejsou vhodné pro vnitřní užití kvůli své toxicitě.

Listy cesmíny se používají zejména při léčbě nachlazení, revmatismu a horečky. V kosmetice se extrakty z cesmíny využívají v přípravcích na pleť pro jejich antioxidační a protizánětlivé účinky.

V moderní medicíně a kosmetice je cesmína častěji využívána pro své dekorativní vlastnosti než pro léčebné účinky, ale tradiční použití zůstává stále populární mezi bylinkáři.

Účinné látky

Cesmína obsahuje několik účinných látek, které přispívají k jejím léčebným vlastnostem:

  • Triterpenové saponiny: mají protizánětlivé a expektorační účinky.
  • Flavonoidy: působí jako antioxidanty a přispívají k ochraně cév.
  • Tanin: má stahující účinky, které pomáhají při zažívacích potížích.
  • Alkaloidy: některé z nich mohou mít stimulující účinky na nervový systém.

Účinky cesmíny obecné

Cesmína obecná se tradičně používá pro své různé léčivé účinky:

  • Proti horečce: Cesmína byla v minulosti používána jako prostředek na snižování horečky a jako diuretikum.
  • Protizánětlivé účinky: Listy cesmíny mají protizánětlivé vlastnosti, které mohou být užitečné při léčbě revmatismu a dny.
  • Podpora imunitního systému: Flavonoidy v listech cesmíny mohou přispívat k posílení imunitního systému díky jejich antioxidačním účinkům.
  • Stimulace trávení: Listy cesmíny se používají k zlepšení trávení a zmírnění žaludečních potíží.

Sběr

Listy cesmíny se sbírají celoročně, ale nejvhodnější doba pro sběr je na jaře, kdy jsou nejbohatší na účinné látky. Kůra se obvykle sbírá z mladších větví v době jejich aktivního růstu. Po sběru by se listy měly sušit ve stínu na vzdušném místě, aby si uchovaly své léčivé vlastnosti.

Zajímavosti

Cesmína obecná je v mnoha kulturách spojována s ochranou a magií. V keltské mytologii byla považována za symbol nesmrtelnosti a ochrany před zlem. V Anglii a Skotsku byla cesmína často vysazována u domů, aby odháněla duchy a zlé síly. V křesťanské tradici jsou červené plody cesmíny spojovány s krví Kristovou a její listy s trnovou korunou.

Cesmína je také oblíbeným prvkem vánočních dekorací, především v Anglii a Spojených státech, kde jsou její větvičky používány na věnce a svícny. Symbolizuje trvanlivost a naději v zimním období.

Receptury

Z listů cesmíny lze připravit nálev, který se užívá k léčbě nachlazení a horečky. Na přípravu nálevu se 1-2 čajové lžičky sušených listů zalijí vroucí vodou a nechají se louhovat 10 minut. Tento nálev může pomoci zmírnit příznaky nachlazení a podporuje vylučování moči.

Tinktura z cesmíny se připravuje macerací čerstvých nebo sušených listů v alkoholu po dobu několika týdnů. Tinktura se používá k potírání bolestivých míst při revmatických bolestech a zánětech.

Autor: Mgr. Lenka Dvořáková

Mohlo by vás také zajímat