Cesmína obecná
Vědecké jméno: | Ilex aquifolium L. |
Říše: | Plantae |
Třída: | Magnoliopsida |
Řád: | Aquifoliales |
Čeleď: | Aquifoliaceae |
Stálezelený keř nebo i strom, který dorůstá 3-15m. Jeho listy jsou střídavé, zdobné s malými, špičatými ostny. Malé, bílé květy jsou dvoudomě rozděleny. Plody Cesmíny jsou červené a její účinné látky vyvolávají zvracení, průjem a jiné symptomy v oblasti zažívacích orgánů. Cesmína není proto vhodná k laickému způsobu léčení. Slouží víceméně pro ptáky, hlavně pro drozdy, představují lákavé plody jako důležitý zdroj potravy.
Historie
Cesmína obecná má dlouhou historii používání v lidovém léčitelství i náboženských rituálech. Ve starověkém Římě byla cesmína považována za posvátnou rostlinu zasvěcenou bohu Saturnovi a používala se během svátku Saturnalie. V křesťanství se stala symbolem Vánoc, kdy je cesmína spojována s ochrannými a magickými vlastnostmi. Ve středověku se listy a plody cesmíny používaly k léčbě horečky, dny a revmatismu.
Výskyt
Najdeme ji ve světlých, smíšených listnatých lesích, často okrasná dřevina s mnoha formami.
Využití
Nedoporučuje se žádné domácí léčení, její účinné látky vyvolávají problémy v zažívání. V homeopatii se používá při bolestech kloubů. Má široké využití v dekoraci.
Užívané části
V tradičním léčitelství se používají především listy a kůra cesmíny. Listy se sbírají po celý rok, avšak nejčastěji na jaře. Kůra se sbírá z mladších větví. Plody cesmíny, ačkoliv jsou atraktivní, nejsou vhodné pro vnitřní užití kvůli své toxicitě.
Listy cesmíny se používají zejména při léčbě nachlazení, revmatismu a horečky. V kosmetice se extrakty z cesmíny využívají v přípravcích na pleť pro jejich antioxidační a protizánětlivé účinky.
V moderní medicíně a kosmetice je cesmína častěji využívána pro své dekorativní vlastnosti než pro léčebné účinky, ale tradiční použití zůstává stále populární mezi bylinkáři.
Účinné látky
Cesmína obsahuje několik účinných látek, které přispívají k jejím léčebným vlastnostem:
- Triterpenové saponiny: mají protizánětlivé a expektorační účinky.
- Flavonoidy: působí jako antioxidanty a přispívají k ochraně cév.
- Tanin: má stahující účinky, které pomáhají při zažívacích potížích.
- Alkaloidy: některé z nich mohou mít stimulující účinky na nervový systém.
Účinky cesmíny obecné
Cesmína obecná se tradičně používá pro své různé léčivé účinky:
- Proti horečce: Cesmína byla v minulosti používána jako prostředek na snižování horečky a jako diuretikum.
- Protizánětlivé účinky: Listy cesmíny mají protizánětlivé vlastnosti, které mohou být užitečné při léčbě revmatismu a dny.
- Podpora imunitního systému: Flavonoidy v listech cesmíny mohou přispívat k posílení imunitního systému díky jejich antioxidačním účinkům.
- Stimulace trávení: Listy cesmíny se používají k zlepšení trávení a zmírnění žaludečních potíží.
Sběr
Listy cesmíny se sbírají celoročně, ale nejvhodnější doba pro sběr je na jaře, kdy jsou nejbohatší na účinné látky. Kůra se obvykle sbírá z mladších větví v době jejich aktivního růstu. Po sběru by se listy měly sušit ve stínu na vzdušném místě, aby si uchovaly své léčivé vlastnosti.
Zajímavosti
Cesmína obecná je v mnoha kulturách spojována s ochranou a magií. V keltské mytologii byla považována za symbol nesmrtelnosti a ochrany před zlem. V Anglii a Skotsku byla cesmína často vysazována u domů, aby odháněla duchy a zlé síly. V křesťanské tradici jsou červené plody cesmíny spojovány s krví Kristovou a její listy s trnovou korunou.
Cesmína je také oblíbeným prvkem vánočních dekorací, především v Anglii a Spojených státech, kde jsou její větvičky používány na věnce a svícny. Symbolizuje trvanlivost a naději v zimním období.
Receptury
Z listů cesmíny lze připravit nálev, který se užívá k léčbě nachlazení a horečky. Na přípravu nálevu se 1-2 čajové lžičky sušených listů zalijí vroucí vodou a nechají se louhovat 10 minut. Tento nálev může pomoci zmírnit příznaky nachlazení a podporuje vylučování moči.
Tinktura z cesmíny se připravuje macerací čerstvých nebo sušených listů v alkoholu po dobu několika týdnů. Tinktura se používá k potírání bolestivých míst při revmatických bolestech a zánětech.
Autor: Mgr. Lenka Dvořáková