Lichořeřišnice větší
Vědecké jméno: | Tropaeolum majus L. |
Říše: | Plantae |
Třída: | Magnoliopsida |
Řád: | Brassicales |
Čeleď: | Tropaeolaceae |
Latinsky: Tropaeolum majus
Lidové názvy: vytrčpán, krvavý květ z Peru
Čeleď: lichořeřičnicovité
Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus), známá také pod lidovými názvy jako kapucínka nebo řeřicha peruánská, je oblíbená rostlina pocházející z Jižní Ameriky. Patří do čeledi lichořeřišnicovitých (Tropaeolaceae) a je známá svými zářivými květy a výraznou chutí, která připomíná řeřichu, odtud její název. Kapucínka je nejen okrasnou rostlinou v zahradách, ale také má dlouhou historii jako léčivka, využívaná v tradiční medicíně a gastronomii.
Historie
Lichořeřišnice pochází z oblastí Jižní Ameriky, konkrétně z And v Peru a Bolívii. Do Evropy byla dovezena v 16. století španělskými a nizozemskými námořníky. Velmi rychle se rozšířila díky svým dekorativním vlastnostem i léčebným účinkům. V tradiční medicíně ji hojně využívali již indiáni Inků, kteří z ní připravovali odvary a masti na různé zdravotní potíže.
Výskyt
Tato rostlina pochází z Kolumbie a z Peru. Do Evropy se dostala v 17. století. Lichořeřišnice se dnes pěstuje po celém světě. V Evropě i v České republice se často vyskytuje na zahradách jako okrasná rostlina. Roste nejlépe na slunných stanovištích s dobře propustnou půdou. I když je původem z teplejších oblastí, dobře snáší i mírnější klima střední Evropy.
Popis
Je to velice vytrvala letnička. Má ráda jižní a slunné místa. Má charakter plazivé rostliny. Dorůstá do délky až 3m. Listy jsou větší a mají kulatý tvar. Květy mají podobu kalichů. Jsou krásně a jasně žluté s vnitřním zabarvením do oranžova. Můžeme se setkat s více barvami, ale to už se jedná o křížení jednotlivých jedinců. Její rozmnožování je velice jednoduché a to pomocí semen přímo do půdy. Po celou dobu růstu je krásně zelená. Je nenáročná a má ráda zálivku. Nemá žádné nepřátelé ( choroby, škůdci ) proto docela často zplaňuje.
Užívané části
K léčebným a kulinářským účelům se využívají především listy, květy, semena a nezralé plody lichořeřišnice. Listy a květy se často používají čerstvé jako ingredience do salátů, zatímco semena a plody se mohou konzervovat či sušit.
Kvete
Od června do října.
Sběr Lichořeřišnice
Po celou dobu vegetace rostliny sbíráme listy. Semena až po dozrátí a to během září a října.
Použití
V léčitelství se užívají listy, květy, ale především semena. Právě semena obsahují fosfor, železo, draslík, bílkoviny a silice. Listy sbíráme po celou dobu vegetace, protože obsahují hodně vitamínu C. Děláme z nich šťávu nebo si je můžeme dát jen tak na chleba s máslem. Právě konzumace v syrové stavu dodá organismu potřebně vitamíny.
Účinky lichořeřišnice
Díky přítomnosti účinných látek má lichořeřišnice široké spektrum léčivých účinků:
- Antibakteriální – Působí proti řadě bakteriálních infekcí.
- Antivirové – Podporuje obranyschopnost proti virovým onemocněním.
- Protizánětlivé – Zklidňuje zánětlivé procesy v organismu.
- Diuretické – Podporuje vylučování moči a čistí močové cesty.
- Imunostimulační – Posiluje imunitní systém.
- Antioxidační – Chrání buňky před oxidačním stresem.
Tinktura z lichořeřišnice
Nasbíráme čerstvé listy i se stonky a dáme je do uzaviratelné sklenice. Sklenice by měla být docela plná. Vše zalijeme čistou vodkou nebo slihovicí a necháme na slunném parapetu 2-3 týdny. Pak scedíme. Nejlepší je užívat při zánětech močových cest a to čajovou lžičku 2x denně nebo můžeme přidat do čaje.
Další informace o lichořeřišnici naleznete na lichorerisnice.cz
Autor: Mgr. Lenka Dvořáková