Mandragora lékařská

Latinsky: Mandragora officinarum
Lidové názvy: mandragorka, kouzelný kořen, zlaté jablíčko lásky, zemský mužíček
Čeleď: lilkovité

Je to vytrvalá bylina, která se dožívá až 50 let věku. Tvoří růžice listů podobných listem tabáku. Na jaře kvete bílo-zelenými nebo fialovými či namodralé květy, z nichž vznikají plody podobné malým rajčátka. Charakteristickým znakem této byliny je kořen, který může být dlouhý až 1 metr, připomínající lidské tělo.

Výskyt

Vyskytuje se na úhorech, okrajů silnic, obhospodařované půdy. Má ráda teplo a proto se pěstuje hlavně ve Středomoří. Centrem jejího výskytu je Řecko a jižní Itálie. Ve starověké Palestině a Egyptě byla považována za rostlinu lásky.

Sběr Mandragory

Využívá se hlavně kořen. Avšak k laickému používání této rostliny je vhodné se vyvarovat, vzhledem k jejím toxickým účinkům!
Ve farmaceutickém průmyslu jsou sloučeniny mandragory základem léčivé látky etoposidu, účinných cytostatik, látek používaných k potlačení nádorového bujení. Některé obsažené alkaloidy v mandragoře účinkují proti rakovinnému bujení, především proti leukémii. Stejně jako u všech cytostatik však dochází k působení i na nepozměněné buňky. V současné době vzrůstá zájem také o využití mandragory k léčbě cukrovky a vysokého krevního tlaku.

Využití

Bylinka se v minulosti často používala v čarodějnictví a magii. Nejčastěji se přidávala do vína. Kořen vzbuzoval pohlavní touhu u chladných lidí. Může vyvolat i hluboký spánek.
Starověcí Řekové ji používali jako účinné afrodiziakum a anestetikum.
Její rozvětvený kořen někdy připomíná lidské tělo, proto se ve středověku stala předmětem mnoha mýtů a legend. Podle jedné z nich kořen mandragory po vykopání začne křičet a zabije všechny, který jí křik slyší.
Používá se také na ochranu domova, proti negativní energii, ženy nosily sušený kořen jako talisman proti neplodnosti.

Pozor, celá rostlina včetně kořene je jedovatá. Je také jedovatá pro hospodářská zvířata. Mandragora a především její kořen a semena působí jako silné sedativum, hypnotikum a halucinogen. Nejčastějším způsobem používání bývá vtírání mandragory smíchané s tukem či olejem do kůže. Při aplikaci se do těla dostává především skopolamin se silnými halucinogenními účinky. Při intoxikaci výrazně klesá aktivita centrální nervové soustavy jako ve spánkové REM-fázi. Proto je mandragora toxická a nebezpečná rostlina. V nižších dávkách navozuje "trans a živé sny" po dobu několika hodin. Alkaloidy v mandragoře nepříznivě působí na srdeční sval.