Ostropestřec mariánský

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum), známý také jako bodlák mariánský nebo Kristova koruna, je rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Pochází ze Středomoří, ale dnes se pěstuje v různých částech světa pro své léčivé účinky, zejména jako podpora zdraví jater. Jeho semena obsahují účinnou látku silymarin, která je předmětem výzkumu především kvůli svým ochranným účinkům na jaterní buňky. Ostropestřec se používá nejen v bylinné medicíně, ale i ve farmaceutickém průmyslu, kde slouží k výrobě léků a doplňků stravy zaměřených na detoxikaci a podporu trávicí soustavy.

Historie

Použití ostropestřce v tradiční medicíně sahá až do antického Řecka a Říma, kde byl využíván především při problémech s játry a žlučníkem. Dioskorides a Plinius starší ho popisovali jako léčivou rostlinu, jejíž listy a semena se užívaly pro zlepšení trávení a odstranění toxinů z těla. Během středověku se ostropestřec rozšířil po Evropě, kde ho mnichové pěstovali v klášterních zahradách. Lidová medicína mu přisuzovala schopnost chránit játra před otravami a podporovat rekonvalescenci po různých onemocněních.

Výskyt

Je původem ze Severní Afriky a Asie. V Evropě se vyskytuje hojně a částečně splaňuje. Nejvhodnějším místem jsou komposty, zahrady, ale roste i podél cest.

Popis

Je to jednoletá až dvouletá rostlina, která dorůstá do výšky i 2 metrů. Na stonku vyrůstají listy které se krabatí a jsou posety bílími skvrnami. U země jsou listy větší a postupně jak rostlina roste do výšky tak se listy zmenšují. Všechny listy mají po celém obvodě výkrojky, které jsou zakončeny ostny. Má kůlovitý kořen a chudě větvenou lodyhu. Květ je až na vrcholu rostliny. Je zpočátku zbarven jemně červeně a přechází do fialova. Květ se zkládá z jedné jakoby chocholky, kterou tvoří malé truičkovité části. Plodem jsou nažky ze kterých pak lítá bílé chmíří.

Kvete

Od června do září.

Sběr

U rostliny sbíráme především plody a kořeny. Sběr plodů je docela specifický, protože se odřízne celá vrchní část a ta se nechá uschnout na krytém, ale suchém teplém místě. Po usučení se plody vymlátí a musí se zbavyt bílého chmíří.

Užívané části

Nejčastěji se používají semena ostropestřce, která obsahují vysoké množství silymarinu – látky známé svými antioxidačními a protizánětlivými účinky. Semena se obvykle sklízejí po dozrání květů a mohou být dále zpracována na prášek, extrakt nebo olej.

Účinné látky

Ostropestřec mariánský obsahuje řadu biologicky aktivních látek:

• Silymarin: Komplex antioxidantů, který zahrnuje silibinin, silikristin a silidianin. Chrání jaterní buňky před toxickými látkami a podporuje regeneraci jaterní tkáně.
• Kvercetin: Flavonoid, který má protizánětlivé a antioxidační účinky.
• Vitamin E: Silný antioxidant, který podporuje zdraví buněk.
• Mastné kyseliny: Esenciální kyseliny, jako je kyselina linolová, které jsou důležité pro zdraví kůže a srdce.
• Bílkoviny a vláknina: Pomáhají při trávení a podporují zdraví střev.

Účinky ostropestřce mariánského

Ostropestřec mariánský je ceněný pro své široké spektrum léčivých účinků, zejména v oblasti zdraví jater:

1. Ochrana jater: Silymarin chrání jaterní buňky před toxiny a pomáhá při regeneraci po poškození jater, například po užívání léků, alkoholu nebo chemoterapii.
2. Podpora trávení: Pomáhá stimulovat tvorbu žluči, což je nezbytné pro správné trávení tuků a detoxikaci těla.
3. Antioxidační účinky: Silymarin a další antioxidanty v ostropestřci neutralizují volné radikály a chrání buňky před oxidačním stresem.
4. Protizánětlivé vlastnosti: Ostropestřec může pomoci snižovat záněty v těle, což je prospěšné zejména při chronických onemocněních.
5. Regulace hladiny cukru v krvi: Některé studie naznačují, že ostropestřec může pomáhat snižovat hladinu cukru v krvi, což je přínosné pro osoby s diabetem 2. typu.

Použití

Ostropestřec mariánský je velice vhodný pří léčbě jaterní tkáně. Mnozí z nás ho znají jako silný antioxidant. Obsahuje velký podíl bílkovin a jedlého oleje, který obsahuje kyselinu linolovou a nenasycené mastné kyseliny. Všechny tyto léčivé složky lze uplatnit při léčbě různých otrav a to především otravu alkoholem, drogami, houbami nebo průmyslovými jedy. Ostropestřec napomáhá také při léčbě žloutenky. Právě při různých otravách plody ostropestře příznivě ovlivňují jaterní tkáň.

U nás je k dostání ve formě nasušených plodů ze kterých si můžeme udělat odvar nebo ve formě kapek, které užíváme po lžičkách i několikrát denně.

Využití a léčivé účinky

Z plodů ostropestřce se vaří také čaj, ale je důležité, aby plody byly roztlučené, čímž se vyluhují léčivé látky. Plody roztlučeného ostropestřce je lepší konzumovat studené, protože účinná látka se zalitím horkou vodou nebo varem z velké části zničí. Dále se dají drcená semena přidat například do jogurtu, džusu apod. Přípravky z ostropestřce se standardizovaným obsahem silymarinu se používají jako prevence před ztukovatěním jater a při zdravotních potížích, které vznikly v důsledku zánětu jater. Kromě toho se používá na zlepšení funkce žlučníku, proti žlučovým kamenům a při depresích. Ostropestřec má také vysoký obsah aktivních látek, které jsou úspěšně používané jako prostředek na správnou funkci jater a stimulaci biliární sekrece. Ostropestřec má antioxidační vlastnosti, díky kterým chrání buňky a tkáně před oxidativním stresem. Přispívá také k udržení normální funkce srdce a pomáhá udržovat normální hladinu krevního cukru.

Zajímavosti

Ostropestřec mariánský je již po staletí ceněn pro své léčivé účinky. Původ názvu je spojen s legendou o Panně Marii, která prý ukryla dítě Ježíše pod listy této rostliny a mléko, které jí ukáplo na listy, způsobilo charakteristické bílé skvrny. Rostlina se stala symbolem ochrany a síly, což odpovídá její schopnosti chránit lidská játra. Ve středověku byl ostropestřec jedním z hlavních léků na otravy a různé toxické stavy, kdy ho často doporučovali jako první pomoc. Dnes je populární zejména mezi lidmi, kteří usilují o detoxikaci těla a ochranu jater.

Receptury

Ostropestřecový čaj

Jednoduchý nálev se připraví z 1 čajové lžičky drcených semen ostropestřce, které se zalijí 250 ml horké vody. Čaj se nechá louhovat 10–15 minut a poté se scedí. Lze jej pít 2–3x denně, nejlépe před jídlem.

Tinktura z ostropestřce

Na přípravu domácí tinktury je potřeba 100 g drcených semen a 500 ml kvalitního alkoholu (např. vodka). Semena se nasypou do skleněné nádoby, zalijí alkoholem a nechají se louhovat na temném místě asi 3 týdny. Po vylouhování se směs přecedí a užívá se 10–20 kapek denně, dle potřeby.

Ostropestřec mariánský je tak vynikajícím příkladem rostliny s mnohostrannými léčivými vlastnostmi, které se využívají od starověku až po moderní medicínu.

Autor: Mgr. Lenka Dvořáková