Jak si vytvořit vlastní herbář

Než si začnete tvořit vlastní herbář, měli byste si nejprve promyslet, jak by měl vypadat. Herbář můžete vytvořit jen z určitého druhu rostlin nebo herbář stromů. Také se můžete pustit do tvorby profesionálního herbáře, který pak využijete například při studiu, ale i do vlastního herbáře, kde k nasbíraným rostlinám popíšete třeba nějaký zážitek z výletu či procházky, kde jste je našli. Při tvorbě herbáře ale vše záleží na tom, kolik rostlin potřebujete, jaké rostliny potřebujete a kolik času mu můžete věnovat. Je velký rozdíl, jestliže chcete nasbírat 10 nebo 50 rostlin. Také vám dá mnohem více zabrat, pokud budete muset najít jen konkrétní druhy rostlin, než když budete chtít sestavit herbář z 20 libovolných rostlin.

Co budete potřebovat

• alespoň 10 čtvrtek A4
• novinový papír na sušení rostlin
• izolepu
• desky
   

Požadavky na tvorbu herbáře

• Herbář musí obsahovat nejméně 15 položek (dle dostupnosti rostlin může i více), z toho max. 5 dřevin.
• 1 položka = 1 čtvrtka nebo měkký bílý papír formátu A4 nebo A3 (hodnotnější herbáře mají větší
• formát)
• Každá položka obsahuje páskou přichycenou rostlinu a v pravém dolním rohu herbářovou etiketu, tzv. schedu (čti šedu).
• Do herbáře se lepí rostliny i s kořenem.
   

Sběr rostlin

Při našich výletech do přírody je vidět spousta kvetoucích rostlin, ale není možné je trhat úplně bez rozmyslu. Především je nutné si uvědomit, kde se nacházíme. Pěstované, okrasné a šlechtěné rostliny v parcích a rodinných zahrádkách, rostliny v přírodních památkách a přírodních rezervacích, a především rostliny chráněné zákonem rozhodně nesbíráme. Obvykle nesbíráme ani rostliny, které sice právě rostou, ale nejsou v květu. Jestliže je na stanovišti pouze jeden jedinec určitého druhu, je lepší ho tam ponechat a porozhlédnout se po jiných v blízkém okolí. Rostliny sbíráme celé i s přízemními listy a podzemními orgány, nejlépe kvetoucí nebo plodné. Sesbírané rostliny uchováváme v plastových sáčcích označené kódem lokality (v lednici vydrží déle). Většinou se nesbírají ani rostliny, které sice právě rostou, ale nejsou v květu. Ideální postup sběru je takový: určit, utrhnou a vylisovat. Mezi dobou utrhnutí a dobou, kdy rostlinu vylisujeme, by mělo uběhnout co nejméně času. Pokud budeme tuto dobu prodlužovat, možná nás překvapí, jak rychle některé rostliny uvadají. Takovéto rostliny se nejen hůře určují, ale špatně se také rozprostírají na noviny. Také z nich opadávají okvětní lístky a někdy i celý květ. Pomoci si můžete tím, že rostliny sesbíráme do igelitových tašek či sáčků a doma je ihned dáme do vázy s vodou. Obvykle obživnou a můžeme je tam nechat tak dlouho, než se nám podaří je spolehlivě určit.

Jak rostliny určit

Pro určení druhu rostlin je možné si zapůjčit botanický klíč nebo obrazový atlas rostlin. Další možností je určování rostlin na internetu, kde je spousta fotografií rostlin. Nebo se dá podívat například na herbář Wendys nebo na botany.cz. Zde lze najít i latinské názvy, měsíce a místa květu. Ale aby fotografie co nejlépe posloužily, musí se určovat samozřejmě „svěží“ rostliny. Určitě se nevyplatí počkat s určováním a zkoušet určovat už vylisované rostliny, protože spousta určovacích znaků již nebude dobře viditelná.

Sušení rostlin

Nasbírané rostliny po příchodu domů očistíme od hlíny a hmyzu. Jednotlivé rostliny rozložíme mezi minimálně dvě vrstvy papíru nebo novin a vložíme do knihy, kterou zatížíme něčím těžkým. Nesmíme ale zapomenout, že jak nyní rostlinu uložíme, tak uschne a zůstane, a proto se snažíme ji rozložit a narovnat hezky. Rostliny také rozložíme na novinový papír tak, jak chceme, aby byla rozložena v herbáři. Rostliny v novinách denně kontrolujeme. Vlhké noviny vyměníme za suché. Že je rostlina již vysušená, poznáme podle toho, že noviny zůstávají několik dní zcela suché. Proces lisování a sušení může trvat od jednoho týdne až po několik měsíců. Záleží to na druhu a velikosti rostliny. K sušení je dobré používat minimálně dvě vrstvy papíru nebo novin. Nikdy ale nepoužíváme lesklé a tenké papíry, jako jsou například letáky a katalogy z poštovní schránky. Také ale můžeme vyzkoušet i jiné metody sušení. Metoda sušení mezi novinami v knihách pod těžkými předměty je velmi spolehlivá, ale není rychlá. Vysušit a vylisovat rostliny tímto způsobem může někdy trvat i celý měsíc. Základem je proto umístění rostliny do co nejvíce teplého a suchého místa, kde budou schnout mnohem rychleji. Pokud máme nasbíráno již dostatečné množství rostlin, můžeme vyzkoušet i méně tradiční způsoby lisování. Patří mezi ně přežehlení rostlin žehličkou nebo jejich usušení v mikrovlnné troubě. Ale bude lepší, mít raději větší množství kusů od jednoho druhu pro případné ztráty, protože než přijdeme na ten správný postup, může se uškvařit a rozpadnout hodně rostlin. Nestačí ale mít rostliny jen usušené, je také nutné, aby byly co nejvíce placaté. Pokud lisujeme více rostlin nad sebou, musíme dbát na to, aby byly řádně odděleny tvrdými deskami, a ne pouze novinami nebo časopisy a podobným materiálem.

Jsou ale také rostliny, které schnou velmi rychle. I když je budeme lisovat pouze jeden den nebo dva a pak je hned zařadíme do herbáře, tak se nestane, že zplesniví. Je tedy dobré sbírat rostliny, které schnou rychle. 

Rozmístění rostlin na položce a jejich skládání

Pokud není možné poskládat rostlinu na jednu položku, rozdělíme ji na několik položek. Již od začátku mysleme na to, jaký formát náš herbář bude mít. Jestli budeme mít prostor na papíru A3 nebo A4, zda na něj budeme lepit také etikety, nebo zda budeme muset na papír vmáčknout celé rostliny i s kořínky. Můžeme sbírat i rostliny větší než bude náš papír, velké rostliny se běžně skládají do tvaru písmen V nebo W. Můžeme myslet také na vylučovací metodu a již při sběru se úplně vyhnout rostlinám, které se nám budou špatně zpracovávat. Jedná se obvykle o rostliny takové, které mají pro naše snažení tvorby herbáře podstatné nevýhody, jako jsou příliš velké květy nebo květenství, silný kořen nebo stonek, rostliny příliš vodnaté apod.

Konečný postup

Když už máme vylisované rostliny připravené, můžeme začít s tvorbou herbáře. Pokud budeme tvořit herbář profesionální, tak by v něm každá rostlina měla mít svůj štítek s jejím názvem, odborným latinským názvem, dále zařazení do systému, místo a datum nálezu, jméno sběratele nebo člověka, který určil, o jaký druh se konkrétně jedná. Jestliže si budeme tvořit náš vlastní herbář jen tak pro radost, nebo třeba jako dárek pro své blízké, nemusíme se řídit žádnými pravidly. Vytáhneme fixy, pastelky, voskovky, lepidlo a nůžky. Rostlina se na papír přilepuje tenkými proužky izolepy. Vždy je dobré napsat alespoň její název. Pokud ale přesně nevíme, o jakou rostlinu se jedná, tak můžeme hledat v atlasech, na internetu nebo se poradit například v místním muzeu.

Herbářová položka

Rostliny lepíme na papír tenkými proužky izolepy nebo bílou lepicí páskou. Položku opatříme herbářovou etiketou – shedou. Herbář je v podstatě soubor herbářových položek, což je sbírka konzervovaných, sušením a lisováním upravených rostlin. Tyto rostliny jsou upevněny, nebo volně položeny na listech papíru spolu s herbářovou etiketou.

Scheda musí obsahovat

• český a latinský název rostliny, název čeledi
• lokalitu, jako např. město nebo jeho část a stanoviště (louka, pole, příkop, cesta, břeh rybníka apod.
• kdo rostlinu určil – jméno tvůrce herbáře
• Herbářové etikety (schedy) – vytiskne se 15 ks, rozstříhá, vyplní a lepidlem vpravo dolů přilepí.