Pukléřka islandská

Latinský název: Cetraria islandica

Další názvy: lišejník islandský, islandský mech

Popis rostliny

Cetraria islandica, známý jako lišejník islandský nebo islandský mech, je vytrvalý lišejník, který se vyznačuje svým specifickým vzhledem a širokým léčivým využitím. Jeho tělo, nazývané stélka, je tvořeno zelenohnědými až olivově zelenými, někdy i šedými větvičkami, které dorůstají do délky 5–15 cm. Stélka je plochá, s kadeřavými okraji a občasnými laločnatými výběžky, které jsou hladké nebo mírně hrubé.

Na rubové straně jsou větvičky světlejší, často s přítomností bílých skvrn nebo pruhů. Tento lišejník je poměrně variabilní v závislosti na podmínkách prostředí, ve kterém roste.

Výskyt a rozšíření

Cetraria islandica je rozšířená především v chladných oblastech severní polokoule, jako jsou arktické a subarktické oblasti Evropy, Asie a Severní Ameriky. Vyskytuje se na kyselých, dobře odvodněných půdách v otevřených horských a tundrových oblastech, kde tvoří husté koberce nebo porůstá kameny a nízkou vegetaci.

V Evropě roste hlavně v horských oblastech, jako jsou Alpy, Skandinávie a Pyreneje. Na Islandu, odkud získal své jméno, je hojně rozšířen.

Historické kořeny

Islandský lišejník má dlouhou historii používání, zejména v tradiční medicíně severních národů. Jeho léčivé vlastnosti byly známé již ve středověku, kdy byl používán k léčbě různých onemocnění, včetně respiračních problémů, poruch trávení a infekcí. Vikingové údajně používali islandský lišejník jako potravinu během svých dlouhých cest, zejména v dobách nouze, kdy jiná strava nebyla dostupná.

V 17. a 18. století se islandský lišejník stal populárním i v Evropě, kde byl využíván jako prostředek proti kašli, tuberkulóze a jako obecné tonikum. Sušený a mletý lišejník byl také používán jako přísada do pečiva nebo k přípravě polévek v chudých oblastech.

Látky obsažené v islandském lišejníku

Islandský lišejník obsahuje několik bioaktivních látek, které jsou zodpovědné za jeho léčivé účinky. Mezi nejdůležitější patří:

• Lišejníkové kyseliny (např. kyselina usninová, kyselina cetrarová, kyselina protocetrarová): Tyto kyseliny mají silné antimikrobiální a protizánětlivé účinky. Kyselina usninová je známá svými antibakteriálními vlastnostmi, což ji činí účinnou proti širokému spektru bakterií.

• Polysacharidy (lichenin, isolichenin): Tyto komplexní sacharidy mají ochranný a zklidňující účinek na sliznice, zejména v dýchacím a trávicím traktu. Lichenin a isolichenin se vážou na povrch sliznic, kde vytvářejí ochranný film, který zmírňuje podráždění a podporuje hojení.

• Bílkoviny a vitamíny: Islandský lišejník obsahuje malé množství bílkovin a vitamínů, včetně vitamínů skupiny B, které přispívají k celkovému posílení organismu.

• Jód a další minerály: Přítomnost jódu činí lišejník užitečným při léčbě některých form hypothyreózy (snížené činnosti štítné žlázy).

Lékařské využití

Islandský lišejník má široké spektrum léčivých účinků, které byly využívány v tradiční i moderní medicíně:

• Respirační problémy: Lišejník islandský je známý svými expektoračními a protizánětlivými vlastnostmi. Pomáhá uvolňovat hleny a zmírňovat kašel, a proto se často používá při léčbě bronchitidy, nachlazení a dalších respiračních onemocnění. Přítomnost slizových látek chrání a zklidňuje podrážděné sliznice hrdla a plic.

• Trávicí obtíže: Díky obsahu hořkých látek a polysacharidů lišejník podporuje trávení, zklidňuje žaludek a pomáhá při poruchách trávení, jako je dyspepsie, nadýmání nebo průjem. Jeho stahující účinky mohou také zmírnit příznaky gastritidy a peptických vředů.

• Antimikrobiální účinky: Kyselina usninová obsažená v islandském lišejníku má silné antibakteriální a antivirové účinky, což činí tento lišejník účinným při léčbě infekcí. Používá se také externě na rány, kožní infekce a záněty kůže, kde podporuje hojení a zabraňuje vzniku infekcí.

• Podpora imunitního systému: Polysacharidy jako lichenin stimulují imunitní systém a zvyšují odolnost organismu vůči infekcím. Tento efekt je zvláště ceněn v prevenci a léčbě chronických infekčních onemocnění.

• Detoxikace a podpora metabolismu: Islandský lišejník podporuje detoxikační procesy v těle, zejména díky přítomnosti hořkých látek, které stimulují funkci jater a ledvin. To může pomoci při celkové regeneraci organismu a zlepšení metabolismu.

Historické využití v medicíně a kuchyni

Islandský lišejník byl v minulosti široce používán nejen jako léčivá rostlina, ale také jako potravina. V dobách hladomoru se z něj připravovala mouka, která se používala k pečení chleba nebo přípravě kaší. Díky své výživové hodnotě a dostupnosti v severních oblastech se stal důležitým zdrojem potravy.

V medicíně byl lišejník využíván jako základní surovina pro výrobu léčivých sirupů a čajů, které se používaly k léčbě kašle, tuberkulózy a dalších plicních onemocnění. V některých kulturách byl také využíván při léčbě ran a zánětů.

Cetraria islandica, neboli lišejník islandský, je fascinující rostlina s bohatou historií a širokým spektrem léčivých účinků. Díky svým bioaktivním látkám je ceněn nejen v tradiční medicíně, ale i v moderní farmakologii. Jeho zařazení do herbáře nabízí nejen možnost studovat jeho botanické vlastnosti, ale také poznat jeho významnou roli v historii medicíny a lidské výživy.