Řemdihák plstnatý

Řemdihák plstnatý (Uncaria tomentosa), známý také jako kočičí dráb nebo i jako vilkakora je keř z čeledi mořenovité, mající až 30 m dlouhé šplhavé větve.

Pochází z Peru a dalších zemí, kam zasahují amazonské deštné pralesy. Název kočičí dráp byl odvozen z tvaru listů této rostliny. Báze listů jsou totiž na koncích zahnuté a špičaté a tím se podobají právě kočičím drápům. 

Od té doby, co byl v 17. sedmnáctém století v kůře rostliny objeven chinin, je řemdihák plstnatý další rostlinou deštného pralesa, jež vyvolala ve velkém měřítku celosvětovou pozornost. Dnes je řemdihák velmi oblíben především v USA a navíc se stal předmětem zájmu vědců v Peru, Rakousku, Německu, Anglii a dalších zemích.

Popis a výskyt

Kůra stonku má světle hnědou barvu, dřevo vláknitou zlatavě hnědou strukturu a vodnatou mízu. Listy jsou oválně vejčité či epileptické, vstřícné, na bázi srdčité a na vrcholu zašpičatělé. Roste v oblastech Jižní a Střední Ameriky.

Zdravotní účinky

Tato rostlina se využívala již v domorodém léčitelství, ale medicína v Evropě ji objevila teprve v 80. letech. Zjistilo se, že má mimořádné účinky, neboť disponuje antioxidačními a imunostimulačními schopnostmi a navíc působí i proti vzniku nádorů.

Nejčastěji se užívá při léčbě astmatu, různých zánětlivých onemocnění, revmatismu, menstruačních poruch, žaludečních vředů a infekcí močových cest. Při léčbě chronického únavového syndromu, bakteriálních, virových, plísňových a kvasinkových nemocí stimuluje imunitní systém. Preventivní kúra z řemdiháku neobsahuje žádné toxiny, tudíž nemá ani žádné vedlejší účinky. Řemdihák se ale nedoporučuje užívat v těhotenství a po transplantaci orgánů.

Autor: Mgr. Lenka Dvořáková

Mohlo by vás také zajímat