Řeřicha peruánská (maka)

Řeřicha peruánská (Lepidium meyenii) neboli tzv. maka peruánská patří mezi rostliny rodu řeřicha. Díky svým skvělým účinkům se jí také říká peruánský ženšen a v přírodní medicíně je dobře známá.

Původ

Její původem jsou jihoamerické peruánské Andy a dle archeologických nálezů tam byla vyšlechtěna a následně pěstována dávno před vznikem Incké říše. Její předchůdce dosud neznáme, ale je jisté, že jimi není ani jeden z planých druhů řeřichy, která je dnes hojně rozšířena v Andách.

Vývoj

Řeřicha peruánská je dvouletá bylina, které se daří i v extrémních vysokohorských podmínkách. V průběhu prvního (vegetativního) roku vzklíčí, vytvoří bulvu a listovou růžici a ve druhém (reprodukčním) roce rozkvetou květy a uzrají semena.

Popis

Nadzemní část rostliny tvoří zkrácený hlavní stonek a listová růžice s 12 až 20 listy. Listy mají ploché řapíky a podlouhlé, jednou či dvakrát zpeřené čepele, které v období zralosti dosahují délky 6 až 9 cm. Ve spodní části se nachází zdužnatělý stonek spojený s kořenem ve tvaru bulvy s postranními kořínky a nažloutlým až hnědočerveným zbarvením. Protože ve vysokohorských oblastech čelí tato bylina až příliš nepříznivým podmínkám, obsahuje v tomto kořenu všechny dostupné živiny.

Stonek s květy dorůstá do výšky asi 15 cm a na jeho vrcholku roste rozvětvené hroznovité květenství.

Květy řeřichy peruánské jsou oboupohlavné, nazelenalé a drobné, velké pouze 2 mm. Kalich uspořádaný střechovitě má čtyři zelené volné lístky s bílým okrajem. Koruna je tvořena čtyřmi volnými, nazelenalými, na konci zpětně zahnutými lístky. V květu se nacházejí dvě plodné tyčinky se žlutými, vejčitými prašníky a čtyři sterilní, zakrslé tyčinky.

Plody jsou dvojdílné šešule, které obsahují malá, vejčitá, oranžová či hnědá semena dosahující velikosti semen mrkve.

Výskyt

Jak je již zmíněno výše, roste tato drobná bylina především v peruánských Andách, konkrétně na jejich náhorních planinách. Zde je maka přirozeně pěstována již po mnoho tisíc let, neboť zázračné účinky kořene maka na zdraví člověka znali už staří Inkové, a z toho důvodu maku už i oni vysazovali úmyslně.  

Maka roste v nadmořské výšce 3500 až 4500 m, a sice na místech, kde je velmi intenzivní sluneční svit, prudký vítr a za chladného počasí na písčité nebo kamenité půdě. Pro její růst je ideální teplota 10 až 22 °C a odolává mrazivým podmínkám až do -20 °C. Rostlina spotřebuje pro svůj růst spoustu živin a pro udržení výnosnosti musí být půda pravidelně obohacována o minerální látky a  organické živiny.

Význam pro zdraví

V léčitelství je maka používána jako afrodiziakum, adaptogen a zařazuje se mezi superpotraviny. V současnosti se rostliny maka rovněž používají na podporu fyzické či psychické odolnosti a vitality, dále jsou využívány k léčbě tuberkulózy, anémie, menstruačních poruch, příznaků menopauzy, sterility a mužské potence. Prodává se v podobě tablet či bylinných extraktů získaných z rozemletých bulev.

Kořen maky totiž obsahuje celou řadu velmi významných látek, které můžete pro své zdraví využívat také vy, pokud prášek z kořene maky budete pravidelně užívat. Jde o skutečně velmi výživnou potravinu, které je lidovým léčitelstvím velmi oceňováno.