Svízel přítula

Svízel je hojně se vyskytující jednoletá rostlina z čeledi mořenovitých. Dorůstá do délky 30–150 cm. Kořen svízele je kůlovitý, ale může být i jednoduchý nebo větvený. Lodyha je přímá, čtyřhranná, popínavá a vystoupavá. Z lodyhy vyrůstají tuhé, zpětně zahnuté chlupy háčkovitého tvaru, kterými se svízel přichytává k okolním rostlinám. Listy mají kopinatý tvar a zužují se v osinkatou špičku. Jsou uspořádány po 5 až 7 četných přeslenech, které jsou na líci chlupaté, na rubu lysé. Na spodní straně lze vidět osténkatou žilnatinu. Květy svízele jsou oboupohlavné, mají bílou až nazelenalou barvu. Jsou rozlišeny na kalich a korunu. Květenstvím jsou 1až 7 květé vidlany, plodem je dvounažka. Nažky mají oválný až kruhovitý tvar a jsou šedohnědé až šedozelené. Svízel kvete od května do září.

Výskyt

Svízel přítula je rozšířen téměř na celém světě. V Česku se vyskytuje na celém území, od nížin až do podhorských až horských oblastí. Roste snad všude -  podél cest, v polích, na krajích lesa, na zahradách, v křovinách, ve světlých lesích, na rumištích a sadech a dá se najít také v hustých porostech. Rostlina upřednostňuje vlhké, kypré a na živiny bohaté půdy, roste ale také na vysýchavých nebo písčitých stanovištích. Svízel najdeme také na Azorských ostrovech, v Kanadě, v Jižní Americe, v Austrálii, v jižní Africe a ve východní Asii. Svízele není snadné se zbavit, protože se rychle rozmnožuje a rozrůstá.

Sběr

Sbírá se kvetoucí nať, která kvete hlavně v červenci.

Využití

Svízel přítula obsahuje v nati glykosid galiosin, rubiadinglykosid a asperulosid, dále také minerály, třísloviny, a četné enzymy. Používá se k ošetřování vředů, jako diuretikum, při vodnatelnosti a chudokrevnosti, na otoky a proti křečím. Zevně je používán na rány, akné, a to nejlépe jako čerstvá šťáva z této bylinky. Lze užít i odvar. Ve formě koupele je velmi vhodný na špatně se hojící rány, vyrážky a jako obklad na popáleniny.