Jestřabina lékařská

Jestřabina lékařská (Galega officinalis), známá také pod lidovými názvy jako kozonoh, kozí routa či kozí tráva, je vytrvalá rostlina z čeledi bobovitých (Fabaceae), která byla po staletí využívána v lidovém léčitelství. Jestřabina je ceněna především pro své schopnosti snižovat hladinu cukru v krvi, a proto se tradičně využívala při léčbě cukrovky. Díky svým lodyhám, které připomínají tvar orlího drápu, získala svůj český název. V současnosti je využívána nejen v bylinné medicíně, ale také jako krmná plodina a zelené hnojení.

Historie

Jestřabina lékařská byla poprvé zmíněna ve středověkých herbářích, kde se objevovala jako léčivá rostlina doporučovaná k léčbě horeček, infekcí a cukrovky. Ve starověkých textech byla doporučována především jako diuretikum a k podpoře laktace u kojících žen. V 17. století získala oblibu jako prostředek proti morovým epidemiím, protože byla považována za rostlinu s očistnými vlastnostmi. Po objevení jejích antidiabetických vlastností v 20. století byla intenzivně studována a došlo k objevu účinné látky galeginu, který je podobný moderním antidiabetikům.

Výskyt

Roste na vlhkých místech, vedle potocích, zejména na jižních stráních. Kvete od července do srpna.

Popis

Jestřabina lékařská je vytrvalá bylina, která dorůstá do výšky 50 až 150 cm. Má přímou, rozvětvenou lodyhu s jemně ochlupenými listy, které jsou lichozpeřené a složené z 5 až 9 párů lístků. Květy jsou drobné, motýlovitého tvaru, uspořádané v hustých hroznech. Mají bílou až světle fialovou barvu a kvetou od června do srpna. Plodem je lusk obsahující několik semen. Kořenový systém je hluboký a rozvětvený, což umožňuje rostlině čerpat živiny z větších hloubek.

Sběr jestřabiny

Sbíráme nať a to kvetoucí, hojně olistěné, 10-20 cm dlouhé vršky lodyhy, po prvním roce i vícekrát do roka. Sušíme při teplotě do 50 stupňů. Skladujeme dobře uzavřenou a chráníme před světlem a vlhkem.

Užívané části

V léčitelství se z jestřabiny lékařské využívají především nadzemní části rostliny – lodyhy, listy a květy. Tyto části se suší a zpracovávají na čaje, tinktury a extrakty. Kořeny a semena jsou sice také léčivé, ale jejich použití je méně časté.

Účinné látky

Jestřabina lékařská obsahuje mnoho biologicky aktivních látek:

• Galegin – alkaloid s antidiabetickými vlastnostmi.
• Flavonoidy – jako quercetin a kaempferol, které mají antioxidační účinky.
• Třísloviny – zodpovědné za protizánětlivé účinky.
• Saponiny – přispívají k celkové detoxikaci organismu.
• Organické kyseliny – kyselina citronová a askorbová (vitamín C).

Účinky jestřabiny lékařské

Jestřabina lékařská je známá především pro své účinky na regulaci hladiny cukru v krvi, ale její léčivé vlastnosti jsou mnohem širší. Mezi prokázané účinky patří:

• Snížení hladiny cukru v krvi – díky obsahu galeginu má jestřabina schopnost zvyšovat citlivost buněk na inzulin, což napomáhá k lepší regulaci hladiny glukózy.
• Podpora laktace – tradičně byla používána ke zvýšení produkce mateřského mléka u kojících žen.
• Diuretické účinky – podporuje vylučování nadbytečné vody z těla, čímž přispívá k detoxikaci organismu.
• Antibakteriální účinky – působí proti některým bakteriálním infekcím, zejména v močovém a dýchacím systému.
• Protizánětlivé účinky – flavonoidy obsažené v jestřabině pomáhají zmírňovat záněty a posilují imunitní systém.

Využití

Jestřabina lékařská se nejčastěji užívá ve formě čajů, tinktur nebo extraktů. Čaj z jestřabiny se doporučuje při problémech s cukrovkou, zadržováním vody v těle a při kojení pro podporu tvorby mléka. Tinktura nebo extrakt se používají jako doplněk stravy při zánětech a problémech s močovými cestami. V lidovém léčitelství se jestřabina využívá také jako prostředek k posílení metabolismu a detoxikaci organismu.

Prospívá při cukrovce. Upravuje trávicí procesy. Zvyšuje tvorbu mléka a podporuje vývin prsů.

Zajímavosti

Jestřabina lékařská je již od středověku spojována s léčbou cukrovky. Její alkaloid galegin, který byl izolován až v 20. století, je považován za předchůdce moderních léků na cukrovku, jako je metformin. Tato skutečnost ji činí výjimečnou mezi léčivými bylinami. Další zajímavostí je, že jestřabina byla pěstována nejen jako léčivá bylina, ale také jako krmná plodina pro dobytek. Díky svému vysokému obsahu dusíku byla využívána ke zlepšení kvality půdy jako zelené hnojení. Ve středověku byla jestřabina považována za rostlinu s magickými účinky a často byla vysazována poblíž stavení, aby chránila před nemocemi a zlými duchy.

Receptury

Čaj z jestřabiny na podporu tvorby mléka

Ingredience:

• 1 lžička sušené jestřabiny lékařské
• 250 ml vroucí vody

Postup: Sušenou jestřabinu zalijte vroucí vodou a nechte 10 minut louhovat. Čaj sceďte a pijte 2x denně pro podporu tvorby mateřského mléka.

Tinktura z jestřabiny proti zánětům

Ingredience:

• 100 g sušené jestřabiny lékařské
• 500 ml 60% alkoholu (např. vodka)

Postup: Sušenou jestřabinu vložte do čisté sklenice a zalijte alkoholem. Uzavřete a nechte louhovat na temném místě po dobu 3 týdnů, pravidelně protřepávejte. Poté sceďte a tinkturu uchová

Zdroj obrázku: wikimedia.org