Kaštanovník setý

Kaštanovník setý (Castanea sativa), lidově známý jako jedlý kaštan nebo sladký kaštan, je strom z čeledi bukovitých (Fagaceae). Tento impozantní strom pochází z jižní Evropy a Malé Asie, kde je známý nejen pro své výživné plody, ale také pro svou dlouhou životnost a schopnost dorůstat značných rozměrů. Plody kaštanovníku, tzv. jedlé kaštany, jsou ceněny pro svou jemně sladkou chuť a pestré využití v kuchyni i léčitelství.

Historie

Kaštanovník setý má dlouhou historii pěstování a využívání. Již ve starověkém Řecku a Římě se plody kaštanovníku využívaly jako základní potravina, zejména v obdobích, kdy byla nouze o obilí. Římané ho rozšířili do celé Evropy, kde se stal důležitým zdrojem potravy. V Evropě se kaštanovníky vysazovaly hlavně v místech, kde se nedařilo obilí, a plody sloužily k pečení chleba nebo výrobě kaše. V průběhu středověku se rozšířilo jeho pěstování také v klášterních zahradách a ovocných sadech.

Výskyt

Kaštanovník setý se hojně vyskytuje v mírném pásmu severní polokoule. Ve Středozemí tvoří dokonce souvislé lesní porosty. Daří se mu v otevřených, teplých, mírně svažitých polohách i náhorních rovinách. Nejvýše položená kaštanice v Česku leží v Železných horách. Jako ovocná dřevina se pěstuje především v Itálii, Španělsku, Francii a v Maďarsku. Také na jižním Slovensku patří mezi nejstarší pěstované dřeviny a najdeme tam dokonce kaštanovníkové sady. Na našem území se pěstuje již od 5. století a v současnosti se v různých oblastech vyskytuje roztroušeně.

Popis

Kaštanovník setý dorůstá do výšky 20–25 m. Má širokou vejčitou korunu, která je ve stáří široce klenutá. Tloušťka kmene někdy přesahuje až 2 m. Dožívá se kolem 500 až 600 let, ve střední Evropě 200 let. Mladá borka je hladká, olivově hnědá a časem se stává rozpukanou hnědošedou. Listy kaštanovníku jsou na větvičce střídavě uspořádané, na vrcholu větvičky jsou největší. Mají podlouhlý elipsovitý tvar. Každý postranní nerv je na listu zakončený ostnem. Kaštanovník kvete v květnu a v červnu a je to jednodomá rostlina. Květy jsou jednodomé, jednopohlavní, samčí a samičí. Plodem nažka v ostnaté číšce. Nachází se po 2-3 v pichlavém obalu. Jsou lesklé, tmavě hnědé a dozrávají v září a začátkem října. Po upečení nebo uvaření jsou jedlé a obsahují velké množství škrobu, cukru a bílkovin.

Užívané části

V léčitelství i kuchyni se využívají zejména plody kaštanovníku – jedlé kaštany. Kromě toho se někdy používá i kůra a listy stromu, které obsahují látky s protizánětlivými a svíravými účinky.

Účinné látky

Kaštanovník obsahuje mnoho cenných látek, které přispívají k jeho léčebným vlastnostem:

• Vitamín C – přispívá k posílení imunity.
• Vitamíny B-komplexu – podporují nervový systém a metabolismus.
• Minerály – obsahuje draslík, fosfor, hořčík, vápník a železo.
• Třísloviny – mají svíravé účinky a působí protizánětlivě.
• Flavonoidy – antioxidanty, které chrání buňky před oxidačním stresem.
• Sacharidy – jedlé kaštany jsou bohaté na komplexní sacharidy, což je činí výborným zdrojem energie.

Účinky kaštanovníku

Kaštanovník setý nabízí široké spektrum zdravotních výhod:

1. Podpora trávení – třísloviny pomáhají při žaludečních obtížích a průjmech.
2. Posílení imunity – díky vysokému obsahu vitamínu C pomáhá chránit tělo před infekcemi.
3. Protizánětlivé účinky – flavonoidy a třísloviny působí proti zánětům.
4. Podpora krevního oběhu – minerály obsažené v kaštanech, zejména draslík, podporují správnou funkci kardiovaskulárního systému.
5. Výživa pro nervový systém – vitamíny skupiny B mají pozitivní vliv na nervový systém.

Využití

Plod (kaštan) je známou pochoutkou po celé Evropě. Kaštany se obvykle tepelně upravují krátkým opečením na horké plotně, ale mohou se i rozemlít a vzniklá mouka se použije k přípravě pečených zákusků. Jedlé kaštany obsahují bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy C, B1 a B2. Ze stromů kaštanovníku je získáván tanin, který má příznivý vliv na zdraví pro svoje detoxikační, protizánětlivé a stahující účinky.

Sběr

Kaštany se sbírají na podzim, obvykle od září do října, kdy plody dozrávají a padají na zem. Tobolky se sbírají ručně a následně se z nich vyjmou jedlé kaštany. Listy se sbírají v létě, před obdobím květu, a kůra se získává z větví, které byly ořezány.

Zajímavosti

Kaštanovník setý má bohatou symboliku a kulturní význam. Ve Francii je známý jako „strom chleba“, protože jeho plody často nahrazovaly obilí v těžkých časech. V Itálii a Španělsku se každoročně konají kaštanové slavnosti, kde se oslavuje sklizeň kaštanů a připravují se různé pokrmy. Kaštany byly jedním z prvních druhů potravy, které se lidé naučili skladovat na zimu, a proto se kaštanovník stal symbolem hojnosti a prosperity.

V současné době se kaštanovník stal i oblíbeným stromem v parcích a zahradách, protože poskytuje příjemný stín a jeho listí na podzim nádherně zbarvuje krajinu. V některých zemích se věří, že strom kaštanovníku přináší štěstí a ochranu před zlými duchy. Na venkově se stále pěstují staré kaštanové háje, které slouží jako cenné genofondy pro uchování tradičních odrůd.

Receptury

Pečené kaštany

Nejjednodušší a nejznámější způsob přípravy jedlých kaštanů je jejich pečení. Kaštany se naříznou, aby nedošlo k jejich prasknutí během pečení, a pečou se v troubě při teplotě 200 °C po dobu 20–30 minut, dokud nejsou měkké. Po upečení je možné kaštany oloupat a podávat teplé jako svačinu nebo přílohu k jídlu.

Kaštanová kaše

Kaštany lze také vařit a rozmačkat do podoby kaše. Oloupané kaštany se vaří ve vodě s trochou soli, dokud nezměknou. Poté se rozmačkají a podle chuti se mohou přidat máslo nebo mléko. Kaštanová kaše je skvělá příloha k masu nebo může být použita jako základ pro přípravu dezertů.