Rozmarýn lékařský

Latinsky: Rosmarinus officinalis
Lidové názvy: mořská rosa, Merde
Čeleď: hluchavkovité

Je to stálezelený keř, který je intenzivně vonící. Listy jsou úzce čárkovité s podvinutým okraji, na líci sytě zelené, na rubu šedě plstnaté. Květná koruna je modrá, bleděmodrá, nafialovělá až růžová. Nestříhaný keř dorůstá do výšky 2 metrů.

Výskyt

Vyskytuje se ve Středomoří, jinde se pěstuje jako okrasná nebo léčivá rostlina a koření. Je citlivý na mráz, proto jej buď na zimu zakrýváme chvojím, nebo jej v květináči bereme dovnitř. Jinak potřebuje slunné stanoviště s propustnou půdou.

Sběr Rozmarínu

Sbíráme listy případně zelené nedřevnaté výhonky. Sušíme při teplotě do 35 ° C. Schnou pomaleji.
Silice má dezinfekční účinek.

Využití

Jako jedna z mála bylin zvyšuje krevní tlak. Pomáhá při stařeckém srdci, tonizuje cévy, nervovou soustavu a celkově posiluje. Pomáhá na nateklé klouby, edémy, pohmožděniny, revmatismus, ale i jako dezinfekční ústní voda na výplach ústní dutiny i ucpaného nosu. Rozmarýn podporuje trávení i chuť k jídlu. Zvyšuje totiž prokrvení trávicího ústrojí, zvyšuje vylučování žluči a ovlivňuje tvorbu trávicích enzymů.
Často se používá jako koření do masných nádivek, i kvůli své výrazné aroma. Hodí sak drůbeži, vepřové pečeni, rybě, do polévek, na grilovanou zeleninu, k pečeným bramborám.

Rostlina je vnitřně ve větších dávkách jedovatá. Nesmí ji užívat ani ženy v těhotenství!

Rozmarýn byl používán již ve středověku nejen jako koření, ale i jako léčivá bylina a kadidlo. Rozmarýn byl, a do dneška zůstal symbolem lásky a smrti, používá se při zdobení mládeneckých klobouků, svatebních kytic i stolů.