Sedmikráska obecná

Latinsky: Bellis perennis
Lidové názvy: Sedmikráska, daisy, babička, cikánka, husí kvítek, chudobka, drobet, kakuša, letní krása, stokráska, zábudlivka, maceška
Čeleď: hvězdnicovité

Vytrvalá bylina s přízemní růžicí listů a s přímým bezlistým stonkem - stvolem, vysokým 5-15 cm a zakončeným krásných květů. Žluté květy terče jsou oboupohlavní, bílé nebo narůžovělé, jazykovité květy v paprsku jsou samičí. Kvete od března do října. Plody jsou nažky bez chocholem. Je medonosná.

Výskyt

Najdeme ji v trávnících, na mezích, sušších loukách a v příkopech, od nížin až po subalpínské pásmo. V pěstovaných trávnících se považuje za plevel. Druh je rozšířen na většině území jižní, západní a střední Evropy. Byla zavlečena i do severní Evropy, Severní Ameriky a na Nový Zéland. Kvete brzy na jaře a pak od podzimu, až do zimy. Za mírnější zimy byly nalezeny kvetoucí rostliny i pod sněhem. Vyšlechtěné, plnokvěté odrůdy jsou oblíbenou, nenáročnou trvalkou v zahrádkách a na balkonech.

Sběr Sedmikrásky

Sbírá se květ i nať.

Využití

Uplatňuje se hlavně při kašli, při zahlenění - usnadňuje vykašlávání, onemocněních dýchacích cest a při revmatismu.

Nezvykne se však používat samostatně, ale ve směsi s jinými bylinkami s podobným účinkem. Hlavně kvůli její nepříjemné chuti, z důvodu vysokého obsahu hořčin. Usnadnění vykašlávání je doporučena směs s plodem fenyklu, natí meduňky a květem nebo listem podbělu. Při slabším nachlazení stačí čajovou lžičku směsi zalít vroucí vodou, louhovat 5 minut. Takto si třeba připravit 3 šálky denně, nejraději čerstvé. Při těžkém, dávivému kašli je vhodné použít polévkovou lžíci směsi.
V lidovém léčitelství se používá při krvácení, hlavně z plic a močového měchýře a proti horečce. Čerstvé mladé listy se jedí jako salát.