Merlík bílý

Merlík bílý je jednoletá rostlina patřící do čeledi laskavcovité. Jedná se o velmi variabilní rod, který obsahuje kolem stovky různých druhů. Bylina má 25 až 40 cm vysoký stonek, ale za příznivých podmínek a v dobré půdě dorůstá do výšky až 2 metrů. Lodyha je vzpřímená, většinou větvená, rýžkovaná, vícehranná. Má řapíkaté, střídavé listy, které jsou v blízkosti základny kosočtvercové a ozubené, avšak listy na horní části stopky jsou tenké, pokryté malými bělavými chloupky na spodní straně. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky 1 až 2 metry, postranní kořeny rostou horizontálně. Celá rostlina je pokryta moučkovitým práškem. Květy merlíku bílého jsou bělavě zelené a jsou stažené do zelených klubíček v klasnatých nebo chocholičnatých latách, které tvoří husté květenství. Kvete od května do října. Plodem je nažka. Merlík bílý vytváří dva druhy semen, jeden druh je hnědý, malý a klíčí na podzim, druhý je větší, černý a klíčí většinou na jaře.

Výskyt

Merlík bílý je rozšířený téměř po celém světě, avšak převážně v mírných pásmech. Rostlinu můžeme pozorovat v zahradách, polích, u silnic, u mořských břehů a na dusíkatých půdách. Nejlépe se mu daří v půdě bohaté na dusík, je tedy nitrofilní rostlinou. Vyskytuje se také na stanovištích výrazně ovlivněných lidskou činností, u opuštěných sídel a na okrajích cest.

Využití

Merlík bílý je jedlou rostlinou. Jeho mladé listy lze používat na saláty, semena se dají semlít na mouku. Jeho využití je ale zanedbatelné, považuje se naopak za plevel. Samovolně roste hlavně v bramborách, cukrovce, kukuřici a také na zeleninových záhonech, a to proto, že tam bývá půda dobře zásobená živinami. Uvažuje se o jeho pěstování pro tvorbu biomasy ke spalování.